Cesta za Mikulášem

Bylo nebylo, jedno páteční odpoledne (bylo to v pátek 4.12.) se čerti rozhodli, že je načase opět vylézt na zemský povrch a dát všem najevo, že Peklo stále existuje.

A tak jich, hlavně v Brandýse, bylo k vidění vcelku požehnaně. Jeden byl u čertovské brány u Kočárovny a další dva hráli s dětmi karty před památníkem u Panské zahrady… Ještěže to zjistili i andílci, proto se rozhodli sejít do Brandýsa i oni a s dětmi zpívali koledy a učili je básničky.

V ten den se na adresu Riegrova 600 dostavil i Mikuláš. Na setkání s ním se těšila spousta dětí a ty, které byly pozvány na audienci, se cestou za ním stavili ještě v Mikulášském ateliéru. Tam všichni tvořili jeden mikulášský obrázek a pak šli dál.

Ale čerti jsou čerti a nechtěli děti jen tak za Mikulášem pustit. Rozhodli se, že pokud je k němu mají pustit, musí je děti nejdřív obehrát v kostkách. Jenže těmhle čertům štěstí nepřálo a chtě nechtě museli dodržet slovo a za Mikulášem je pustit, protože nebylo jediné dítě, které by nevyhrálo.

Cesta k Mikulášovi byla osvětlená svíčkami, aby děti věděly, kam mají jít, a místo, kde Mikuláš seděl, bylo krásně osvícené a ozdobené. Jenže co to děti viděly kromě Mikuláše?

Ano, byl tam samotný Lucifer, ale také andílek. A ti Mikulášovi pověděli, za co všechny děti, jež za ním přišly, mají pochválit a za co pokárat. A pokud by byly některé se spoustou hříchů, nešlo by to jinak než děti odnést do Pekla. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Děti se po audienci vrátily domů a dokonce s balíčkem od andílka.

Opravdu moc děkujeme za podporu, za to, že jste se se svými dětmi zúčastnili, všem dobrovolníkům, kteří pomáhali, Ateliéru Pozitiv za spolupráci a doufáme, že se brzy uvidíme na nějaké další akci.